Každé psychické onemocnění nebo porucha přináší velmi citelný zásah do struktury života pacienta i jeho nejbližšího okolí. Obsedantně kompulzívní porucha nepatří mezi „smrtící“ choroby jako je třeba rakovina nebo jiné plíživě či frustně se rozvíjející tělesné onemocnění, přináší však ve své rozvinuté formě zcela devastující vliv do životního klidu a harmonie. Můžeme si to ukázat na příkladech několika dalších pacientů v naší psychiatrické ordinaci.
Oblast pracovní : Neexistuje povolání či zaměstnání, které by člověka chránilo před OCD, však v některých profesích se lehká forma může skrýt a dlouhodobě zůstat němá a podivné počínání je přičítání pečlivosti, pedanterii případně pouhé úzkostnosti. V naprosté většině případů však tato porucha postupně znemožňuje soustředění na práci, odvádí nezvladatelně pozornost , což vede k chybám a narůstání „restů", kdy práce zcela přerůstá přes možnosti postiženého. V mnoha případech se pacienti vracejí do práce i o pracovní době nebo zůstávají v práci, a přesto nejsou schopni dokončit požadované úkoly. Pokud je onemocnění kombinováno s nutností vykonávat rituály, stávají se postižen í nejen nápadnými, ale i centrem vtipkování a posměchu okolí. Pacient, který si musí několikrát za hodinu umývat ruce nebude nakonec vnímám jako „čistotný“, ale jako osoba vybočující z normy a stíhá ho nejčastěji posměch, prožívá pocit hanby, ponížení, není však přesto schopen své jednání obvykle ovlivnit. Pracovní nejistota se promítá do jeho výsledků , které potřebuje neustále osobně kontrolovat a vracet se k nim a pokračující OCD pak vyžaduje od okolí, aby po něm neustále kontrolovali jeho práci, což ostatní zdržuje a za jeho zády působí posměch. To vše je velice traumatizující, protože OCD není porucha, která by nějak poškozovala vnímání osobnosti či orientaci. Nezřídka končí tito pracovníci v invalidním důchodu, či na zcela jiném pracovišti.
(Kasuistika 1 : Lékař, 35 let, s první atestací v oboru. Vždy působil jako suverénní a sebevědomý, vzhledem k malé postavě se snažil budit pozornost jiným způsobem, jezdil do nemocnice na velkém a silném motocyklu a „předváděl se“. Kolegové ho vnímali jako poněkud výstředního, ale chytrého a schopného lékaře. Náhle došlo ke znatelnému zlomu. Lékař zůstával v práci dlouho do noci, odcházel jako poslední před půlnocí, mnohokrát kontroloval všechny své dekurzy, opakovaně chodil za pacienty na pokoj a ujišťoval se, že se jim nestalo – což na nemocné působilo stresujícícm dojmem – před odchodem několikrát navštívil službu konajícího lékaře a kladl mu na srdce, aby opět kontroloval jeho pacienty, v noci opakovaně telefonoval a ujišťoval se, že kolega opravdu pacienty kontroloval. Jeho postavení v nemocnici se stalo neúnosným a závodní lékař jej dal do dlouhodobé pracovní neschopnosti a posléze i do invalidního důchodu. Dnes lékař pracuje v administrativě zdravotní pojišťovny.)
Oblast rodinná: V okamžiku, kdy se otec rodiny či matka chová nápadně a nestandardně, vzniká celá řada interpersonálních problémů. Většinou se v první fázi projevuje jistá míra „ochranitelství“ „tatínek“ či „maminka“ mají moc práce, jsou unavení…. Okolí se snaží vyhovět, naplňovat submisivně i sebe nesmyslnější příkazy a zákazy. Mnohé úkoly přebírá často „zdravá“ část rodiny a snaží se zastoupit či nahradit chybějící článek. Podobně se stavějí i příslušníci starší generace, rodiče. Tolerance má však své meze a ve chvíli, kdy je již vzhledem k pokročilosti onemocnění a míře komplikací tím způsobených nesnesitelná, dochází i k rozpadům rodiny. Lze těžko zabránit, aby pubertální děti nevnímali bizardní chování rodiče jako směšné a provokující a přirozená autorita se vytrácí. Kompulze rituály často rodinné klima zcela vyčerpávají. V literatuře jsou popisovány hospodyně, které nutí celou rodinu do neustálého úklidu, ač je všude úzkostlivě čisto a padne-li smítko, je třeba celý úklid opakovat…
(kasuistika 2.: žena, administrativní pracovnice , 45 let, ve vedoucí funkci, vždy měla sklon k symbolickému konání a vnímání skutečnosti, (vyhýbala se černým dlaždicím, obávala se číslice 13), byla pověrčivá. V létě loňského roku se najednou její myšlení „přesmyklo“ a začaly se jí stále vracet nějaké věty či sousloví, často zcela beze smyslu. Byla nucena se zastavit a opakovat je třeba deset minut se stále zrychlující se kadencí a zvýšeným hlasem. Pokud byla přerušena, musela znovu opakovat, jako za trest a ještě si to dirigovat rukou. Paralelně s tím se začala obávat o zdraví všech a nutila je, aby se po každém příchodu domů všichni sprchovali a kompletně se převlékli. Aby byl doma klid, všichni tento teror respektovali. Dospívající se na ní však dívala se stále větším zděšením, neodvažovala se jí však smát. Reagovala pláčem a to nakonec přimělo pacientku, aby se sama obrátila pro pomoc na psychiatrii.
Oblast společenského života: OCD významně ovlivňuje a limituje i veškeré další aktivity, kulturní i sportovní. Vtíravá obava z onemocnění či nachlazení vede k přehnané snaze o ochranu zdraví, obvykle se stupňuje do monstrózních rozměrů. Různé dietní systémy zcela narušují přirozenou rovnováhu v organismu a zprostředkovaně tak oslabují přirozenou obranyschopnost – což pacient vnímá naopak jako důkaz své „teorie“ a snahy o zdravém životě. V případě, že se choroba projevuje především nevyvratitelnými pochybnostmi a potřebou neustále ujišťování se, narušují se tím i další vztahy v okolí. Postižení se vzhledem ke svému postižení často dostávají do neřešitelných úzkostí, kdy musí opakovaně rušit schůzky a setkání a stávají se pro ostatní nespolehlivými. Svou nejistotu často skrývají za různé sběratelství, které by mělo být jakýmsi štítem.
(kasuistika 3: muž , podnikatel 36 let, uznávaný a schopný, dlouhodobě úspěšný ve svém oboru. Od vánoc v předloňském roce ztráta jistoty, narůstající pochybnosti, odchází z domova, zamkne a musí se vrátit a zkoušet kliku, lomcuje, až vycházejí sousedé podívat se, co se děje, je mu to trapné, ale musí pokračovat, když nakonec odejde, vrací se z poloviny cesty a jde se opět přesvědčit. Již dvakrát ulomil a vyviklal kliku, musel přivolat zámečníka a vysvětlit to jako náhodu. Přiznává, že již delší dobu musel neustále něco přepočítávat, někdy zcela nesmyslné řetězce čísel, které postupně odečítal a přičítal, což mu zabíralo mnoho času. Přestože si neustále vše kontroloval, opakovaně promeškal důležitá jednání a během tři měsíců ztratil i důležitou zakázku. Koupil si systém tří telefonů, vzájemně propojených, aby byl „neustále“ na příjmu…)
Oblast intimního života : Sexuální a partnerský život trpí velmi často. Většinou se nesoulad projeví přehnanou snahou po naprosté zdravotní jistotě a zdraví partnera, kdy je stupňován požadavek na laboratorní vyšetření například viru HIV, což vede k pocitu nedůvěry a nakonec i k rozchodu a pocitu uraženosti. V rodinném intimním životě je frekvence sexuálních styků obvykle významně snížena a mnohdy i zcela vymizí.
(kazuistika 4: Dívka 22 let, vysokoškolačka, po jednom nezdařeném partnerství ji začala pronásledovat myšlenka, že je sama nakažená virem HIV, opakovaně se nechala vyšetřit a nutila i případné „zájemce a ctitele“, aby před intimním sblížením předložili čerstvé negativní vyšetření viru HIV. Partneři ji obvykle jednou vyhověli, ale když požadovala za tři týdny nové vyšetření a zdůvodňovala to tím, že mohli mít styk i s někým jiným, než s ní, spontánně ji opouštěli…)
